Jak jsem se pustila do voskovek
Začalo to tím, že jsem na internetu narazila na obrazy malované technikou enkaustika a zaujalo mě to. Tak jsem trochu pátrala a hledala si něco o této technice. Přišlo mi úžasný, jaký krásný věci se tím dají vytvořit a hlavně, že vytváření obrazů jako takové nevypadalo nijak složitě.
Jenže, když už jsem se odhodlala, že začnu, vyskytl se problém - nechtělo se mi hned na začátku investovat do nákupu speciální žehličky určené pro enkaustiku, ani do speciálního křídového papíru a speciálních voskovek a jiných udělátek. Zjistila jsem, že mi stačí stará žehlička s hladkou žehlicí plochou a nenapařovací.
No takovou už doma opravdu nemám, ale mám jinou, kterou jsem si nechávala jako záložní a vlastně jsem ji už chtěla několikrát vyhodit. Původně byla napařovací, ale to už nefunguje, jenže co je nejvíc důležitý - hřeje a díry pro napařování stačilo zaplácnout samotvrdnoucí hmotou. :-) Voskovky jsem si půjčila od dcerky a papír, který jsem doma našla, nejspíš není křídový, ale je takový lesklý a špatně se na něj kreslí, takže stejně nevím, na co jiného bych ho využila (každopádně se osvědčil). Ještě staré noviny jako podložku, jeden hadr na otírání žehličky a jde se na věc.
Anetka samozřejmě nesměla u celé operace chybět. Hned si ke kuchyňské lince přistavila svou stoličku a že mi bude pomáhat. Žehličku jsem zapla na téměř minimum (asi 2mm za první tečku) a tak jsem se nemusela bát, že se Anetka spálí a nechala jsem jí, ať voskovky nanáší na žehličku sama.
S roztíráním po papíře to už bylo ovšem složitější. Bohužel ta stará žehlička už nebyla moc rovná, špičku a kraje měla lehce ohnuté nahoru, takže práce šla ztuha. Obvykle se to roztíralo jak chtělo a kýžený výsledek se dostavil až po větším úsilí a přemýšlení, jak žehližku natočit, aby tam byl kousek hrany/plochy rovný. Mnohdy se kýžený výsledek nedostavil vůbec a tak jsme improvizovali a nikdy jsme vlasstně nevěděli dopředu, co z obrázku vznikne. Náš první společný výtvor dopadl takto:
Po dalších dvou společných obrázcích jsem se pustila do díla sama. Anetku to už nebavilo, přeci jen kromě nanášení barvy na žehličku nemohla dělat nic sama a to ona nerada ;-) Ještě štěstí, že jsem byla omezená časem, jinak bych byla schopná u toho zůstat celý zbytek odpoledne a zkoušela kde co. Takhle jsem si vyzkoušela jen základ. Příště si chci "ošahat" ještě vyškrabování, obtisky různých tvarů a materiálů a víc přemýšlet, co vlastně chci, aby vzniklo za výsledný obraz a opravdu cíleně na tom pracovat. Každopádně metoda "uvidíme, co se z toho vyvrbí" je perfektní na odreagování a doporučuju to každému.
Až zas trochu našetřím (a pokud to neutratím za korálky .. nebo že bych si už vybrala Vánoční dárky??), chci zainvestovat do žehličky na enkaustiku. Další udělátka a vychytávky pak budou následovat a uvidim, jak moc se s enkaustikou sžiju. Počítám, že pak budu průběžně doplňovat galerii a přidávat nové postřehy.
Každopádně už vím, jaká budou letos přání ke všem blížícím se narozeninám, nebo k Vánocům a Novému roku (pravda času ještě hodně, ale víte ja to chodí, už bych na tom měla pomalu začít pracovat, rodina je veliká). ;-)
Tady ještě pár užitečných a zajímavých odkazů:
https://www.brydova.cz/techniky/7-techniky/63-encausticke-malovani-